Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nakládání s potravinovým odpadem
Voznicová, Eliška
Tato bakalářská práce řeší problematiku nakládání s potravinovým odpadem. Problematika práce téže úzce souvisí s globální změnou klimatu, přelidněním a samotným plýtváním s potravinami. Cílem je v práci sepsat legislativní předpisy, týkají se tohoto tématu a definovat kategorie potravinového odpadu a fáze, ve kterých jsou potraviny vyhazovány. Práce se také zabývá vybranými procesy zpracování potravinového odpadu a zmiňuje i udržitelné stravování a značení potravin. V rámci výzkumu byl proveden rozhovor s freeganem, který poskytl důležité informace o motivacích a zvyklostech této skupiny lidí. Dále byl proveden rozhovor s zaměstnancem gastronomického provozu, aby bylo možné porovnat názory a postřehy z obou stran a získat tak ucelenější obraz o problematice nakládání s potravinovým odpadem. Provedeným mapovacím výzkumem bylo zjištěno, že pro mapování nevybyla zvolena vhodná doba. A z provedeného rozhovoru bylo zjištěno, že některé gastronomické podniky jsou otevřeny novým trendům ve snižování potravinového odpadu. Hlavní zjištění z rozhovorů je, že i přes stále zvyšující se nároky na legislativní předpisy týkající se vyhazování potravin, je možné se stravovat pouze z vyhozených potravin.
Vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu
Lacinová, Ludmila ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
V současné době je globální změna klimatu nejen velmi aktuálním tématem, ale především také hrozbou pro celou planetu. V roce 2009 publikoval Johan Rockström koncept devíti planetárních mezí, které by lidstvo nemělo překročit, aby byl zachován bezpečný prostor pro lidské aktivity a nehrozila nebezpečí celosvětového rozsahu. Nicméně tři z těchto mezí již v současné době byly překročeny a nacházejí se v kritickém stavu. Právě klimatická změna je jednou z nich a její překročení je velmi závažné. Proto se tato diplomová práce zabývá tímto významným problémem, který je potřeba řešit jak na globální, tak na individuální úrovni, protože přínos každého člověka, i když je v globálním měřítku malý, je nezbytný a je důležité, aby na řešení tohoto globálního problému participovali všichni. Konkrétně se tedy zaměřuje na individuální rovinu, a to na vědomosti a postoje žáků středních škol týkající se globální změny klimatu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí - části teoretické, metodologické, empirické, diskusní. Právě část empirická je stěžejní částí diplomové práce, v jejímž rámci je proveden kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření mezi žáky na vybraných středních školách různého zaměření v okrese Nymburk. Cílem této diplomové práce je zjistit a porovnat, jaké vědomosti a postoje týkající...
Postprojektová analýza v procesu EIA
Kohoutová, Michaela ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí, Environmental Impact Assessment (EIA), její základní principy a vazby, jsou diskutovaným tématem po celém světě. EIA, jako nástroj prevence ochrany životního prostředí, je užitečná, avšak jak se ukazuje, její efektivita se v mnoha případech jeví ve velmi špatném světle. Příčiny nesouladu posudku EIA a následného reálného stavu jsou široké a jak lze vidět z odborné literatury, potřebou monitoringu a postprojektové analýzy je třeba se zabývat čím dál častěji. Opatření ke zmírnění rizika zhoršení životního prostředí prostřednictvím monitorování a postanalýzy v návaznosti na posudky EIA a vyhodnocení její přesnosti se stává důležitým tématem zmiňovaným ve vědeckých článcích. Tato práce obsahuje zamyšlení nad volbou adekvátních postupů včetně výchozích otázek, jejichž správnost je podmínkou kvalitní předpovědi. Efektivita procesu EIA závisí na vhodné metodice, existenci údajů v dokumentaci EIA a jiných aspektech, což je často diskutováno v odborné vědecké literatuře. Předmětem této bakalářské práce je zejména vymezit obsah posuzování vlivů na životní prostředí (projektová analýza) ve vazbě na následný reálný stav území (postprojektová analýza, poprojektová analýza), popsat vznik a historické aspekty posuzování vlivů na životní prostředí ve světě i v České republice a...
Sněhové sucho a řídící faktory ovlivňující meziroční variabilitu sněhové pokrývky na Šumavě
Bek, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou sněhového sucha, které je definováno, jako podprůměrná akumulace sněhu. Hlavním cílem práce je zhodnocení současného stavu výzkumu týkajícího se sněhového sucha a analýza zim 2015-2020 na základě měřených dat ze stanic Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého hydrometeorologického ústavu na Šumavě s ohledem na meteorologické příčiny ovlivňující meziroční variabilitu sněhových zásob. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je tvořena rešerší převážně zahraniční odborné literatury zabývající se sněhovým suchem, jeho typy, současnými a budoucími změnami sněhové pokrývky. Ve druhé části jsou prezentovány výsledky analýzy časových řad z klimatologických stanic. V práci byl použit Spearmanův korelační koeficient, pomocí kterého se měřila síla vztahu mezi sněhovými a klimatickými proměnnými a následně mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Výsledky ukázaly, že nejdominantnějším faktorem, který ovlivňuje meziroční variabilitu sněhové pokrývky je teplota vzduchu. Méně jednotné výsledky vyšly při měření sílu vztahu mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Mezi některými byla zjištěna velmi silná korelace, naopak mezi jinými byla korelace neprůkazná. Při analýze sledovaných zim bylo zjištěno, že na...
Global Climate Change - Water Springs and Landscape Memory
Švancárová, Rebeka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem této práce je tradice vytváření studánek a péči o ně ve výzkumném území chráněných krajinných oblastí Kysuce (SR) a Beskydy (ČR). Obě oblasti jsou charakteristické výskytem četných vyvěrajících pramenů vody. Okolí těchto pramenů si lidé na mnoha místech již odedávna zkrášlují tvorbou studánek. Tvorba studánek a péči o ně, se v průběhu času staly jistou formou tradice, spojené s úctou k vodě a celkově k přírodě. Cílem diplomové práce je identifikovat jaký posun v této tradici nastává a co to pro člověka signalizuje. Jde také o přiblížení souvislostí proměn tradic s globálními poruchami klimatu a se změnami ve vztahu a v hospodaření člověka s krajinou. Pro výzkum tohoto problému byly zvoleny metody charakteristické pro kvalitativní typ výzkumu, jako získávání dat prostřednictvím rozhovorů a pozorování, které byly následně vyhodnoceny pomocí rámcové analýzy. Jedná se o určitou mikroetnografii užší skupiny lidí, kteří se o studánky v daných oblastech zajímají. Klíčová slova: studánky, paměť krajiny, invence tradice, globální změny klimatu, ochrana přírody, zhuštěný popis, Beskydy, Kysuce
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
VEBROVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
Approaching dangerous impacts of global climate change
Ač, Alexander
Current global policy efforts are focused on limiting the global rise in mean temperature to well below a 2 K\nwarming compared to the pre-industrial temperature. It is questionable if achieving such goal is still feasible.\nHere, I review published works that suggesting that to keep global warming below or at a 2 K level cannot\nbe considered as safe, as is often assumed. A large body of studies have emerged recently investigating\nthe impacts of global climate change (GCC) at a 1.5 K or 2 K warming. The impacts range from changes in\nthe hydrological cycle, increasing frequency and intensity of extreme weather events, triggering of change\nfeedback processes at various spatio-temporal scales, affecting biological processes from the molecular to\necosystem levels, and to disrupting socio-economic conditions. In this short review, I present the latest scientific\nknowledge regarding some of the most important impacts of GCC on natural ecosystems, humanmade\nsystems, and societies.
Postprojektová analýza v procesu EIA
Kohoutová, Michaela ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí, Environmental Impact Assessment (EIA), její základní principy a vazby, jsou diskutovaným tématem po celém světě. EIA, jako nástroj prevence ochrany životního prostředí, je užitečná, avšak jak se ukazuje, její efektivita se v mnoha případech jeví ve velmi špatném světle. Příčiny nesouladu posudku EIA a následného reálného stavu jsou široké a jak lze vidět z odborné literatury, potřebou monitoringu a postprojektové analýzy je třeba se zabývat čím dál častěji. Opatření ke zmírnění rizika zhoršení životního prostředí prostřednictvím monitorování a postanalýzy v návaznosti na posudky EIA a vyhodnocení její přesnosti se stává důležitým tématem zmiňovaným ve vědeckých článcích. Tato práce obsahuje zamyšlení nad volbou adekvátních postupů včetně výchozích otázek, jejichž správnost je podmínkou kvalitní předpovědi. Efektivita procesu EIA závisí na vhodné metodice, existenci údajů v dokumentaci EIA a jiných aspektech, což je často diskutováno v odborné vědecké literatuře. Předmětem této bakalářské práce je zejména vymezit obsah posuzování vlivů na životní prostředí (projektová analýza) ve vazbě na následný reálný stav území (postprojektová analýza, poprojektová analýza), popsat vznik a historické aspekty posuzování vlivů na životní prostředí ve světě i v České republice a...
Formování českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu
Mohelníková, Tereza ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Mezinárodní panel pro změny klimatu označil existující vědecké důkazy o globálním oteplování za jednoznačné. Globální změna klimatu však zdaleka není problémem, kterým by se zaobírali pouze vědci. V současnosti jsme svědky situace, kdy je změna klimatu hojně debatovaným tématem v politických diskuzích, a to včetně České republiky. Tato práce stručně shrnuje vývoj environmentální politiky v České republice a zahrnuje také související kapitolu ke klimaskepticismu a k postoji české široké veřejnosti. Hlavním cílem práce je analýza českého národního zájmu v problematice globální změny klimatu, která je zkoumána prostřednictvím kritérií legitimního národního zájmu. Analýze jsou podrobeny programy politických stran a další klíčové události jako přijetí klimaticko-energetického balíčku a prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí.
Západonilská horečka - globální změny epidemiologické situace a surveillance v ČR
VONDRÁKOVÁ, Renata
Hlavním cílem práce je prozkoumat měnící se globální epidemiologickou situaci v závislosti na změně klimatu a zmapovat trendy změn epidemiologické situace. Dílčím cílem je zjistit, zda existují rozdíly v geografické distribuci výskytu viru Západonilské horečky (WNV) v časovém období 2004-2014; zmapovat surveillance; navrhnout možnosti zlepšení prevence při měnící se geografické distribuci; popsat případy onemocnění hlášených v ČR; zjistit zda se v plzeňských a českobudějovických zdravotnických zařízeních rutinně provádí vyšetření na záchyt nákazy WNV a konečně zmapovat promořenost WNV a její příčiny v koňských chovech. Pomocí rešerší se podařilo zmapovat měnicí se globální distribuci WNV a její příčiny; dále se povedlo diferencovat měnící se trendy epidemiologické situace, které souvisejí se změnou klimatu. Ze získaných informací se dá velmi dobře posoudit vliv změny klimatu na distribuci WNV. Tento vývoj je dán především osídlením nových oblastí, jak původcem, tak rezervoáry, posouvající se vlivem změn klimatu mimo původní endemické oblasti. Za změnu globální distribuce může také ve větší míře globalizace světa. Měnící se epidemiologická situace je dána tím, že virus napadá organismy, které se do té doby s virem nesetkaly. Díky tomu dochází ke změně klinického obrazu a objevují se závažnější formy onemocnění. Oficiální statistiky počtu onemocnění v EU v letech 2008-2012, publikované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, odhalily, že počet onemocnění je závislý, jak na globální změně klimatu, tak na klimatu v průběhu daného roku. Údaje pro rok 2010 jasně ukázaly, jak velký vliv mají extrémní teploty na počty hlášených onemocnění. Za důležité při prevenci výskytu onemocnění Západonilské horečky (WNF) v ČR považuji adekvátní informování turistů. Podstatnou součástí represivního opatření proti výskytu onemocnění způsobeným WNV je zamezení přenosu WNV krevními transfuzemi. Z dárcovství krve musí být vyřazeni ti dárci, kteří se mohli nakazit při pobytu v místech výskytu humánních onemocnění. Tímto se zabývá příloha 3 vyhlášky č. 143/2008 Sb. o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek. V současné době je v připomínkovém řízení návrh metodického pokynu, kterým se stanovuje postup při posuzování rizika nákazy WNV a možnosti snížení rizika přenosu tohoto viru krevní transfuzí. Průzkumem zdravotnických zařízení bylo zjištěno, že se řídí legislativou, a to konkrétně vyhláškou č. 233/2011 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, v platném znění. Soukromé mikrobiologické a sérologické laboratoře v Plzni a Českých Budějovicích testování na pozitivitu WNV neprovádějí. Cílená surveillance WNV u koní je v ČR prováděna od roku 2011. V letech 2011-2013 se jednalo o 4-5 koní WNV pozitivních a v roce 2014 bylo již 13 koní WNV pozitivních z celkového počtu 783 vyšetřených koní. Různá geografická distribuce koní a vysoké měrné titry protilátek naznačují dle veterinářů rostoucí aktivitu viru v ČR a možné rozšíření Západonilské horečky do nových oblastí. Práce dále analyzuje tři případy onemocnění WNV, které byly do ČR importovány z USA, Tanzanie a Kypru. V práci je popsán první autochtonní případ nákazy virem Západonilské horečky v ČR v roce 2013, který dokazuje měnící se epidemiologickou situaci i v ČR. Je patrné, že virus se bude s ohledem na měnící se klima a větší globalizaci šířit do nových oblastí a bude pravděpodobně způsobovat onemocnění s vážnějším klinickým průběhem. Vzhledem k tomu, že virus má tendenci k mutacím, dá se předpokládat i postupná změna původního klinického obrazu. K zabránění šíření viru je nutné provádět surveillance i v zemích, kde jsou případy infekce WNV sporadické. Vzhledem k tomu, že v současné době není k dispozici humánní vakcína, jsou nutná další preventivní opatření proti šíření viru. K zásadním prvkům prevence patří i informování turistů, kteří cestují do rizikových krajin i do oblastí, které jsou potencionálně rizikové.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.